BÝT PRŮMĚRNÝ VERSUS VYNIKAT ?

Bylo nebylo, tuhle jsem si tak přemýšlela, nemohla se rozhodnout a tak jsem svým čtenářům na fb položila otázku, jak to vidí oni. O co šlo? 

" Co soudite, ze je lepsi? Byt prumerny, ale za to ve vsem, jako umet vsechno, ale proste jen trochu a nebo byt v necem naprosto excelentni, jako hudebni nastroj, vrcholovy sportovec, republikovy vitez, svetovy vitez apod., ale zas krome toho svyho neumet nic moc az naprosto nic kolem? Ja treba jsem ve vsem prumerna, ale zas je pravda, ze ve vsem, coz je na druhou stranu vyhoda. Jsem schopna provadet temer jakykoliv sport na urovni, aby to bylo pro tym/partu/skupinu hratelny, par not vyloudim z docela dosti nastroju, zakladne se domluvim asi v deseti jazycich, konverzovat dokazu na tema nova rasenka i parazitologie koni nebo nove vyzkumy ve spradani bavlny. Ale nikdy jsem v nicem nevynikala, nic nevyhrala, nikdy nikoho neodtlumocim, nikdo nikdy nerekl, jo Rachel? Tak ta fakt skvele ____. Co vy? Podelte se, fakt me to zajima, nemuzu se rozhodnout :-D "

No a protože mi přišlo pár fakt zajímavých odpovědí, rozhodla jsem se překopírovat si to do článku, ani ne tak pro vás (sorry no :-D), ale i pro sebe, až zase budu přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta, abych to nemusela hledat v propadlišti facebookových dějin. 

Jana Svobodová já to mám dost podobně :) a z praktického hlediska mi přijde lepší umět od všeho něco :) a ohledně konverzace je to ještě lepší, máš se pak o čem bavit vlastně s kýmkoliv, což se může hodit.. i v tomhle ohledu sem na tom dost podobně, snažim si udržet všeobecný rozhled a o to víc, mi přijde zvláštní, když se pak bavím s někým, kdo je omezený jen na jednu oblast :) na druhou stranu mě občas mrzí, že co se týče třeba koníčků, tak u ničeho dlouho nevydržim

Zuzka Růžičková Asi spíš v něčem vynikat.. jít si za tím jediným celý život, ale o to je silnější zklamání, když se něco nepovede :/ těžko říct, každý člověk to má jinak. Já zas obdivuju lidi "průměrný ve všem", protože já taková nejsem

Míša Vavřinová Clovek by toho podle me mel umetvic, to sice jo. A to nejen z hlediska konverzace. Proste pro zivot se hodi toho mit v zalozevic. Ale na druhou stranu si myslim, ze by kazdej mel mit jedno zamereni, kde toho prece jen vivic. Je jasny, ze pokud macloveksirsi zaber, ani v tom jednom asi nebude naprostejodbornik, ale prece jen... Nektere obory jsou hodnesiroke nebo se propojuji s jinymi, pak je sirokezamerenivyhodou, ale naprostanezamerenost...

Barbora Smutná Já jsem, jako ostatně v hodně záležitostech, pro zlatou střední cestu. Hodně toho vědět a vzdělávat se celý život, zkoušet různé věci, byť i třeba jen jednou za život. Ale být k sobě zároveň upřímný a velkorysý k vlastním lidským nedostatkům. Člověk se nestane dokonalým a nikdy nebude umět/vědět všechno. Učíme se každý den, i když to nemáme třeba v plánu. Ale zároveň je fajn mít vedle věcí, které si jen tak oťukneme nějakou tu vášeň, pro kterou se nadchneme. Já chci být ve svém oboru co nejlepší, ale k tomu se mi hodí i dost znalostí z dalších oborů, takže se vědomostem nebráním.

Petr Kučava Tak s tímto ti moc neporadím, sám si tuto otázku často pokládám. Průměrný ve všem má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že tě skoro vše baví, takže ti jistě nedělá problém se učit skoro cokoliv. Případně to bereš jako výzvu se něčemu novému naučit. Když člověka něco nebaví, tak nemá ani tendenci se to učit. Alespoň pro mě to výhoda je, protože ve škole, ale i v životě, se člověk setkává s něčím co ho nebaví, přesto mu nic jiného nezbývá a musí to zdolat. Nevýhodou je, že člověk v ničem nevyniká, není v ničem nejlepší, hodně věcí nedokončí do úplného konce, protože se mezitím nadchne pro další věci. Být v mnoha věcech průměrný mi nevadí, ale občas mě štve, že není nějaká oblast ve které bych byl nejlepší. Vím, že jsem ti moc neporadil, spíše napsal to, co sama víš.... A co mě ještě na tom nejvíce štve, je to, že už teď vím, že vše se stejně stihnout nedá. Někomu průměrnost ve všem vadí, ale na druhou stranu život není o tom být nejlepší jen v něčem, vždy se najde někdo, kdo je lepší než my, a abychom pochopili mnoho věcí, tak musíme mnoho poznat. Pohlížet na věci jen z jednoho úhlu pohledu nemusí vždy vést ke správným závěrům. Ale těžko říci, co je lepší....

Tereza Yan Kašpárková Čím jsem starší, tím víc říkám b. Hlavně z materiálního hlediska. Pokud umíš všechno průměrně, neumíš pořádně nic. Takže pokud nechceš žít celej život od výplaty k výplatě, musíš mít buď sakra kliku nebo smůla. :-D Ale třeba co se týče komunikace, je lepší vědět od všeho něco. Když budeš vědět jen o kvantové fyzice, asi si s ostatními moc nepokecáš.

Lenka Voráčová Vždycky jsem si myslela, že je lepší být na něco machr...vyčnívat...umět něco navíc. Ale popravdě - když jsem se na tento bod dostala sama, tak jsem poznala, že to zas tak jasné není. Jo, každej sice věděl, že jsem zrovna na vrcholu, i neznámí lidi si ukazovali - jo, tam to je ONA - ale co s tím. Asi nebudete lidem mávat před očima medailemi, červenými diplomy či patenty na vynálezy :D Celý ten solidní průměr kolem to dokáže ocenit, ale ne už docenit. Chce si občas normálně odfrknout, dělat jakékoliv normální věci a bavit se o běžných tématech. V tom okamžiku se naprosto stírá rozdíl, jestli ve volejbalovém týmu spolu hrají profesor medicíny, prodavačka obuvi nebo umělecký kovář. Hlavně, že jsou to od podstaty dobří lidičkové...a to si myslím, že je to nejdůležitější. Člověk může být naprůměrný, průměrný či podprůměrný ve svých schopnostech a znalostech, to podle mě nakonec nehraje roli, musí být ale schopen přijímat různé životní výzvy, překonávat překážky a být vrcholově vnímavý a sociálně inteligentní. A na to žádné papíry sehnat nemůžete

Jitka Ládrová - autorka fantasy Myslím, že nejdůležitější je dělat danouvěc s vášní. Já si třeba vybralapsaní a zaměřila se na to, protože mě to zkrátka baví a vím, že jinéčinnosti by mi takovýpocitnepřinášely. Ale to neznamená, že ty to nemůžeš mít jinak. Je logické, že nad tím přemýšlíš, ale myslím si, že pokud tě to naplňuje, děláš to správně a pokračuj v tom

Kateřina Jančíková osobně si vícecením člověka (i u sebe) když spíše mi jde jen jednavěc a můžuprávě o sobě říct, jsem dobrá v tom a jsem si tím jistá.

Markéta Jejka Tolarová Dleme je super byt tak trochu renesancniclovek. Umet od kazdehokus. Zasechapukvantitavskvalita. Tezkerozhodnuti

Zuzana Řeháková Já myslím, že když je někdo ve VŠEM průměrný, tak je vlastně génius:))

Maia Tranová mám to podobně a jednu dobubyla fakt deprimovaná, že nemám něco, co je prostěmoje a jsem v tom brilantní. Na jednu stranu, mít to svoje něco pomáháčlověku mít smysl v životě a může k tomu utéct. A takové lidi nejčastějivídáme, tynejúspěšnější. Jenže pak jsem si uvědomila, že být nejlepší v sobě musí mít jistýdruhposedlosti, jelikož být excelentní znamená i zatraceně velký kuspráce. A uvědomila si, že fakt, že mi jdevíceméně vše, je nakonec lepší, všestrannější. Ono, být expert v jednéoblasti je shiny a glorious, ale všestrannější člověk toho nakonec stejně poznávíce a může si svým způsobem i vybrat. Well, není na vrcholu, ale netrčí ani u téjediné věci. Ale to může být jen můjnázor, jelikož jsem ještě stálemladá a chci od života vše.

Vy, co jste neodpovídali a třeba vás tohle téma zaujalo, co si o něm myslíte? Nebo koho názor z výše popsaných je vám nejbližší? Dejte mi určitě vědět ;)